deník Pirin '09


Fotky najdete u stena a ivy na webu.

16.7.2009 - Čtvrtek
3:15 vstáváme. 4:02 nabíráme Tesáka. 4:06 nabíráme Mlátila. 6:15 odlet byl původně plánován na 6:30, ale Skye mají zpoždění, Ondra má křídlo, Tesák má nejtěžší batoh - 23kg. 8:15 skutečný odlet. 10:09 přilítáme do Soluně, je 25°C, =11:09 = změna času. 12:20 jedem busem na nádro za půl €, bus má klimošku, Jiří má z toho rýmu. 13:XX přijíždíme na nádro. V pokladně pro mezinárodní vstupenky prodávají jízdenky jenom do Sofie, jinam to neumí. Do Simitli prej nic nejede, a když jede, tak nestaví, protože to už je jinej stát, takže nezájem. Ale potkali jsme "kamaráda" Čecha, kterej se vsadil s kámošema, že bude v Istanbulu rychlejš přes Soluň (zatím prohrává díky Sky Europe), a ten nám poradil, že máme jet do něčeho znějícího jako Bělehrad, asi to byl Blagoevgrad. 17:36 - jedem do Kulata. Teda před tim musíme koupit bomby na vaření a Tesákovo brejle a pivo a Tesákovo klobouček. Projdem celý město ve 37°C a nakonec všechno nakoupíme před nádražím i s večeří - gyrosem za 3,20.
Ve vlaku přišla 3x kontrola pasů, jízdenek, občanek, kromě pár žluťochů nikoho z vlaku nevyrazili. Což je divný, když se okolo Ondry, Fandy, Honzy a Jiřího válí desítky plechovek od Heinekena, pravého řeckýho Mythosu, červenýho piva a jednoho holandskýho import Dutche. Navíc chlapi zvládli naplnit všechny záchody ve vlaku doslova po okraj. 19:32 - 20:01 stojíme na hranicích Řecko-Bulharsko. Ten divnej pán s divnýma očima nás pořád sleduje. Řekové jsou divný. Záchod už je přeplněnej, druje a třetí skoro plnej, ale jinam se stejně nedá jít. 20:35 Ondra už nevidí. Neumí číst a moc pije. +- 22h jsme vystoupili v Blagoevgradu. Tesák zapomněl ve vlaku klobouk…Tesák zapomněl ve vlaku peněženku…všechno se naštěstí včas našlo. Nevíme kam pudem spát. U nádraží jsou takový podivný týpci - mají jedno auto dohromady. Usmlouvali jsme odvoz do Prdele z 25€ na 40€ pro všechny. Tesák nastoupil do jinýho taxíku. Když nastoupil do správnýho, zazpívali jsme tomu Bulharovi náš repertoár, moc nadšenej nebyl. Stejně vypadal jako ťulpas.

17.7.2009 - Pátek
Ráno se probouzíme v sedle v Predeli vedle dálnice. Okolo se pasou koně a psi. Bulhaři si otevřeli pod náma stáneček s čebabčiči, tak to Spiťouři Petr a Ondra hned otestovali. Jedno hovínko za 0,8 leva je v pohodě. Po snídani vyrážíme na túru. Po několika hodinách stoupání jsme našli chatu Bavorov, kterou hlídá prasopes a dva Bulhaři. Dali jsme si jednu Zagorku za 2 levy. Pokračujem dál nahoru. Našli jsme útulnou chatičku na přespání i s koupelnou v potoku. Ta je důležitá hlavně pro Tesáka, páč se za nim táhnou mouchy už od rána. Vychna (Stan), Mlátil a Iva spí na "posteli", Tesák, Jana, Petr, Honza a Ondra na střeše.
Fotky z prvního dne v horách u stena.


18.7.2009 - Sobota
V noci přes nás běhaly myšky. Ondrovi sežraly čokoládu a mně vločky rovnou v baťohu. Startujem asi v 9h a jdem pořád nahoru. Doprovází nás pes horský. Petr přebrodil jezero a vyhrál v sázce odnos spacáku od Stana na 2 dny. Odpol přicházíme na vrchol dovolený - Vichren - vrchol Pirinu. Fotíme, fotíme. A pak už jen podělaně dlouhej sestup k chatě Vichren. Honza už má v hajzlu koleno. V chatě jsme si dali Zagorku, Kamenicu, kuřecí steak za 4 levy, sejra, masový koule a chleba na cestu za 3, takže všechny bulharský speciality. Stan si konečně nakoupil od jednoho Bulhara baterky, usmlouval to z 0 na 5 lev, ale duracelky za to stály. Nakonec si dámy daly sprchu (Jana, Iva, Jiří a Honza). Zbylá prasátka odešla hledat vhodné místo na stanování. Našli jsme ho kousek nad chatou. Opozdilci přinesli Zagorky v petkách. Jediný mínus krásnýho tábora byli komáři. Druhý den u stena.

19.7.2009 - Neděle
Před 9 vstáváme, v půl 11 jdem. Pokračujem po červenej. Všude kolem jsou louky a šutry, teda hlavně ty šutry. Jdeme na jezírka a k chatě, kde určitě bude narváno. A taky že jo. Tak se sunem kousek dál, Iva poslední, protože už má taky koleno v hajzlu, Stan předposlední, páč má zase kotník. Objevili jsme supr zastrčený místečko vedle potůčků, takže konečně kempujem (ve 2500 m n.m.). Zašlo slunce … začalo přituhovat. Vytáhli jsme už i rukavice a čepice. V noci asi mrzlo. Třetí den u stena.





20.7.2009 - Pondělí
Ondra sedí na kameni (původně jsem myslela, že je to tučňák) a rozmrzá. Tesák si poprvé v noci zalez do spacáku. No jo… každej máme jinej komfort. V 10:00 - skupina B odchází výletovat, skupina A hlídá základní tábor. Je tu vedro. Ve 12:00 stín zmizel. V 15:30 - stín se stále neobjevil. Ale je tu krásně. Správce chaty nám několika jazyky vyvětloval, že tu můžem být…teda asi, bulharština je dost nesrozumitelná. Pořád je horko. Honza je spálenej, tak se opaluje ve spacáku. My zatím jenom v ručníku. Kluci "B" přišli z výletu. Spálený a hladový, ale prej to bylo pěkný. Večer hrajem škatulata hejbejte se na zahřátí. V noci bylo asi -1°C. Ondra se ráno rozmrazuje. Čtvrtý den v horách u stena.


21.7.2009 - Úterý (2500m n.m. -> 500m n.m.)
V 10:00, někdo 10:15, odcházíme směr dolů. Napojíme se na naší oblíbenou červenou trasu. Kolena trpí, páč neska už pudem jenom z hor. Potkáváme čim dál tim víc krav, lidí a psů. Voní tu mateřídouška a kravský lejna. Honza do jednoho pěknýho šláp. Ve 13:30 přicházíme na chatu Pirin a jdeme žebrat o odvoz do Melníka. Domluvy s pěti Bulharama proběhly nezvykle hladce. Ve 2 nás tam hodí tim jejich džípem. Tak si zatím dáme pivo Pirin a kolu. 14:05 se chystáme nasednout a jet, ale Bulhaři vyrukujou s 50 eurama. Prej je to 50 km, ale nás nenachytaj. Takže nic nebude. Zase pěšky.
Našli jsme obrovitánský hřiby hned na cetě, to bych chtěla vidět, co potom roste vevnitř v tom lese. Ondra si odnáší ceduli "směr Pirin". Jdeme jdeme, dochází nám voda, je 40°C a ztrácíme zelenou (stezku). Jiří jí po hoďce našel. Hledáme potok, abychom mohli zakempovat. Nakonec jsme ho našli. Hurá! Ale je vyschlej! Škoda. Pokračujem potokem dolů. Našli jsme želvu, už nevydržela to sucho a uschla. Honzovi vypadává koleno, ostatní mají úpal a jiná zranění. V 19:30 jsme se dočkali úplně nové silnice za europeníze a přišli jsme k ceduli Rožeň. Konečně. Hopsnem vedle silnice do pangejtu, zbytek schopnej chodit jde hledat vodu. Našli vodu v eurokohoutku a víno od místních. Sedíme sedíme u silnice. Zastavilo auto a Bulhar Kiril nám jde na pomoc. Zejtra nás hodí do Soluně za 12 éček na osobu, … jako vlakem, ale lepší. Dost dobrá cena na Bulhara. Odcházíme nocovat k mnichům, protože tady s těma centimetrovýma klíšťatama rozhodně nezůstanem. Ve vesničce jsme koupili další domácí vínečko a jdem nahoru po schodech asi půl kiláku. Našli jsme výbornej plácek s akátama, ostružinama a trnkama. Ale nejsme vidět, na to že je to hned vedle silnice a naproti kostelu. Pátý den u stena.

22.7.2009 - Středa
Ráno snídáme v naší džungli, zabalíme stany a baťohy, hodíme je do křoví a jdem se kouknout do Monastýru k Mnichům. Zavolali jsme hurikánovi Kirilovi že přesunujem odvoz na zavtra, páč se nám tu líbí. U mnichů mají turecký záchody a krásnou vinnou révu. Pěknej kostelík s jednim vousatým mnichem v černým hábitu. Musíme jít v dlouhých kalhotách, nefotit, nemobilovat, nejíst a nemluvit. Jsou to asi úchylové. Před dalším výletem naplníme čutory u našeho oblíbenýho kostelíka, jdeme na Zemní Pyramidy. Vypadá to jako Bryce Canyon, takže oranžový homolky.
Hodinový výlet zakončíme odpočinkem na hrobce. Večer (v 5 odpoledne) jdeme na véču do místní hospůdky. Dali jsme si Zagorky, frapé, víno, kebabčiky, salát s ovčím sýrem, kartofle, masový koule, musaku, jogurt (páč ho tady vymysleli), chicken skewer neboli kuřecí na špejli a na závěr bohužel i home made brandy neboli grappu, kterou pil Hemingway v Itálii celou válku. A byl to boj. Hlavně pro Tesáka, páč pan číšník nám začal nosit větší dávky. Mezitím holky došly k babce do stánku pro víno (asi tak 12 l) a marmeládičky. Kluci mezitím vyjedli a vypili celou hospodu, i když jsme tam byli sami. Zaplatili jsme pánovi 100€ a šli, někdo i běžel, domů. V křoví jsme našli batůžky a domečky a šli založit tábor před kostel. Udělali jsme "ohýnek" a ochutnali vína. Tesák to rovnou zalomil vedle stanu. Ostatní grappa odpadlící postupně odpadávali do různých stanů. Šestý den u stena.

23.7.2009 - Čtvrtek
V 8:00 = 2h do Kirila. Tesák klečí s hlavou v rukách, Ondra se probudil nahej v cizím stanu. Ležíme před kostelem, balíme a doufáme, že náš kámoš přijede. Přijel autobus důchodců. Tolik lidí jsme za celej tejden neviděli. Důchodci se vyfotili s hrobkou a s náma a odjeli. V 10:10 Kiril přijel!!! Naložíme batohy, lidi i vína a jedem. Dnes je 41°C. Bez AC. Kiril nás hodí do Soluně, ale k moři to bude dražší. Smlouváme, smlouváme. Za 125€ až do kempu. Kiril cestou párkrát vystupuje a nechává klíče v zapalování.
Asi nám věří. Hranice jsme projeli v pohodě, ale horko je pekelný. Ve 14:30 jsme přijeli do kempu Retzika hned za městem Epanomi, zaplatili kámošovi a šli postavit domečky, v tom horku jenom jednu vrstvu. Vypadá to tu jako na konci světa. Žádný obchod. Máme hlad. Necháme se jedním majitelem zatáhnout do restaurace, i když umí jenom řecky. Stan už je v kuchyni a prohlíží jim šuplíčky, mrazáky a pánvičky. Anglicky tu totiž skoro nikdo nemluví, tak nám to jejich menu musí ukázat. Dáváme si salátek za 3 a grilovaný rybičky sardelky za 5 s chlebem a je to výborný a je toho moc. Po "o" jdem k moři, asi 150m z kempu. Samžíme a pálíme se. Večer se musíme přestěhovat, páč někdo potřebuje cestičku. Kokoti řecký. Ráno sjedem s paní šéfkou do města nakoupit.

24.7.2009 - Pátek
V 9:50 jedem do města, 10:30 nastupujem teprve do auta. Řekové jsou nepatrně nedochvilný. Ve "městě" Epanomi máme půl hoďky. Potřebujem opalovací krém na nás bělochy, ten nikde nemaj, Ondrovi boty, páč chodí bos, nemaj, aspoň ten chleba prodávaj. Krém máme, víc už nestíháme. Najednou je paní rychlá. Tak nám aspoň cestou zastaví u ovoce a zeleniny. Cena je zřejmě jednotná, pro všechno a pro všechny 1,5€. Jdem k moři, na trampolínu, na houpačku. Pak jdem domů, hrajem Bang!, je nám horko a stejně jsme se spálili. Večer dopijem naše 5tilitrovky a hrajem Bang! Bandita vždycky odpadne, takže pak je to dost nuda.

25.7.2009 - Sobota
V 9:00 jdemem pro 10 chlebů, vybraní jedinci jdou běhat, pak si dáme Bang!, už to není tak zábavný a jdeme smažit. Ondra nakoupil Lídě brejle Gucci za 8€ s obalem D&G. Včera Tesák Oukleje a Stan Ray Beny za 8. Eště tu nosí klobouky, CD a koblihy smažený celej den na sluníčku. Za 2 éčka je to fuj. V poledne sedíme v našem altánku a ostatní hrajou překvapivě Bang! Oběd dneska nebude, pudem až na velkou večeři. V 19:00 si jdem objednat taxíka. 20:03 jdeme na večeři do naší rybí restaurace. Šéf už na nás čeká, tak si jdem rovnou vybrat do kuchyně - jednu placatou, dvě růžový, platejse, kalamári a ňáký kraby plus 8 salátů. Přinesli mi rajčatovej…takže znovu. Tesákovi ho nepřinesli…takže ještě jeden. Za odměnu jsme dostali papričky. Krab nás trochu zklamal. Víc odpadu, než masa, ale jinak výborný. Po véče jsme dostali ještě nášup na účet podniku - melouna a ňákou ňamku dezertík. Asi si myslí, že tu budem jíst ještě tejden, že jsou na nás tak hodný. Po večeří si dáme Bang! :-(

26.7.2009 - Neděle
3:00 začala vichřice. Stany se třesou a chtějí odletět, naštestí je zevnitř zatěžujeme. 5:00 uletěly mi plavky. Jenom hořejšek, ale škoda jich. 6:00 vstáváme, balíme. 6:30 jdem čekat na taxíka před kemp. 6:40 taxi nikde. Jdem pěšky do města, je to "jen" 5 km. Stan stopnul Řeka pro 3 lidi. Našli jsme úspěšně bus a nakonec dorazili na letiště všichni. 10:15 letíme. 10:10 nakupujem v Dutý Free. Už nás vyvolávaj v rozhlase. Aspoň se jednou čeká taky na nás! 18:00 plavky se našly, Jana si je zabalila k sobě.

i.

copyright © iva, sten


Locations of visitors to this page